不仅是记录仪 极路客智能行车记录仪试用手记

Logo CyberTaskForce

百度 比如根据老年人口的年龄分布、区域分布、经济收入分布及变化趋势等，做好老年产业中长期发展规划，特别是顺应科技发展潮流并适应未来人口结构，做好智能化养老产业规划，鼓励民间资本和外资进入，加大在项目审批、用地审批、信贷优惠、税收减免、公用事业收费等方面的支持力度，促使老年产业成长壮大。

Kybernetika je věda, která se zabyvá obecnymi principy ?ízení a p?enosu informace ve strojích, ?ivych organismech a spole?enstvích. Název kybernetika se objevil v 19. století, kdy v roce 1834 fyzik André-Marie Ampère set?ídil systém věd a mezi ně za?adil v té době neexistující (jako vizi) vědu o ?ízení lidské spole?nosti – kybernetiku. V první polovině 20. stol. se pojem kybernetiky objevuje znova s novou inspirující náplní, ji? jako vědecky obor.

Kybernetika se svym pojetím li?í od ostatních věd (fyziky, chemie, biologie, ...). Odli?nost spo?ívá v tom, ?e ony vědy vidí reálny svět jako svět interakcí (vzájemné p?sobení entit reálného světa), zatím co kybernetika ho vidí jako svět, kde něco plyne od někud někam, tedy jedním směrem, m??e to byt nějaky rozruch v reálném světě nebo jindy informace. Je to pohled, ktery vznikl p?i studiu principu zpětné vazby, a ktery byl pro kybernetiku ur?ující. Poznání reálného světa se tedy odehrává pod jinym zornym úhlem a s jinou interpretací. Tento odli?ny pohled za?al vznikat ve 20. letech dvacátého století v rodící se elektronice a sdělovací technice. Tímto viděním se potkává s teorií informace a sdělování, a nabízí jim v?lenění do spole?ného oboru.

Cesta k ustavení

Kybernetika vznikala postupnym spojením vznikajících teoretickych a technickych objev?, a je tvo?ena souběhem, návazností i p?esahem poznatk? a my?lenek vznikajících ve 20. a? 40. letech 20. století zejména pak za 2. světové války v USA.

Stě?ejními jsou:

• zpětná vazba, nikoli jen jako jev, ale jako novy pohled na dění v reálném světě,

• ?lověk (jeho psychické a motorické vlastnosti) ve smy?ce zpětné vazby, p?vodně strategie ?ízení palby z mobilních stanovi?? a na ně (nap?. letadel), a predikce o?ekávané lidské reakce ve smy?ce zpětné vazby,

• automatické ?ízení zalo?ené na principu zpětné vazby, rozpoznatelné v ?ivé p?írodě, v lidské spole?nosti a pou?ité v umělém světě techniky (vznikající obor automatického ?ízení),

• informace jako novy pojem vyvolany rozvojem sdělovacích za?ízení a rodících se po?íta??. Informace nejen plyne od někud někam (je p?ená?ena), ale musí byt i ukládána (pamatována), zpracovávána a je t?eba ji kvantifikovat,

• informace umo?ňuje dívat se na reálny svět jinak ne? tradi?ní vědy, a té? v jiné interpretaci pou?itelné nap?í? vědními obory,

• model a systém vnikající na poznatku, ?e procesy reálného světa lze studovat a popisovat tak (existují metody), ?e to nezále?í na jejich hmotné podstatě. Pro modelování proces? reálného světa se pou?ívají analogové po?íta?e, a existují ji? i ?íslicové a na jejich dal?ím vyvoji se pracuje

• objevuje se matematicky model neuronové sítě lidského mozku, a úvahy, zda by některé mozkové ?innosti bylo mo?no modelovat, odtud u? je jen krok k my?lence modelování lidské inteligentní ?innosti.

Za zakladatele je pova?ován Norbert Wiener, americky matematik, ktery vydal v roce 1948 knihu Kybernetika aneb ?ízení a sdělování u organism? a stroj?. Wienerova práce stojí i na poznatcích mnoha dal?ích vědc?, a její vyznam je p?edev?ím v oficiálním ustavení nového vědeckého oboru. Autorita Norberta Wienera rychle dosáhla nebyvalé intenzity a nejen p?ivolala pozornost mnoha vědc?, ale zejména stmelila dosavadní (vy?e uvedené) oddělené proudy do nové vědy – kybernetiky.

Dle Akademického slovníku je rovně? kybernetika naukou, která se zabyvá studiem slo?itych informa?ních systém?.

ú?eji a historicky je kybernetika vědou o technické reprezentaci lidskych biologickych schopností a vice versa hledá biologické obdoby ji? známych technickych ?e?ení. Návaznost na biologii platí obecně, nicméně se nej?astěji zabyvá biologickymi schopnostmi ?lověka, je tedy ?asto antropomorfní, a to u? svymi definicemi (nap?. kandela), ze kterych je a? následně lidsky faktor odstraňován. Nap?íklad se nejprve ?e?ila elektronizace lidského vidění, a? později do?lo i na jiné organismy: Nap?. psi (?ernobílé), r?zné gamuty (IR, UV u v?el a některych pták?) vs. stra?ek s a? 12 barvami oproti lidskym pouhym t?em (RGB). Pro ú?ely kybernetiky jsou v p?írodě hledány nejjednodu??í p?íklady základních evolu?ních ?e?ení: Jako modely se pou?ívají há?átko, octomilka, ?vábi (u? i jako kyborgové: s u?atou hlavou, ov?em jen makroskopicky formou vivisekce) a dal?í. Vrcholnou metou praktické kybernetiky je elektro-biologicky interface, rozhraní pro oboustranny p?enos informace mezi tělem a elektronikou, na?í nejzvládnutěj?í technologií. Tím by se plně otev?ela oblast bioniky, s praktickym pou?itím nejen v protetice.

Dějiny kybernetiky

Za praotce ?kybernetiky“ je ozna?ován Hérón Alexandrijsky (1. st. n. l.). Ve svém díle Automata se věnuje automatizaci a toto dílo tak byvá ozna?ováno za první knihu o kybernetice. Popisuje v něm r?zná za?ízení, nap?. olejovou lampu, do které se automaticky doléval olej, automaticky pohyb loutek, samo?inně zavírané dve?e chrámu a dokonce automat na antickou limonádu (někdy je uváděno na svatou vodu), do kterého se vhazovala mince.

Název kybernetika se objevil v 19. století, v roce 1834, kdy? fyzik André-Marie Ampére set?ídil systém věd a mezi ně za?adil v té době neexistující, vědu o ?ízení lidské spole?nosti – kybernetiku (teoreticky pojem). Základní princip kybernetické teorie ?ízení do technické praxe zavedl James Watt, ktery ji uplatnil ve svém parním stroji v roce 1765.

Plzeňsky rodák prof. Jaroslav Hrdina (1871 – 1931) je známěj?í jako Jaroslav Ivanovi? Grdina (v dětství se s rodi?i p?estěhoval do Ruska). Po studiu získal titul báňského in?enyra a pracoval (i jako vedoucí) na kated?e mechaniky na Technickém u?ili?ti v Jekatěrinoslavi (dne?ním Dněpropetrovsku) na Ukrajině, kde potom p?sobila ?ada jeho ?ák? ve 20. století na technickych vysokych ?kolách na katedrách mechaniky (v té době jich bylo na Ukrajině asi 50). Kromě pedagogické ?innosti se věnoval zkoumání podobnosti mezi lidskym tělem a mechanickym za?ízením. ?ásti lidského těla si p?edstavoval jako mechanická za?ízení – kosti jako páky, klouby jako pohyblivé spoje, atd. Zabyval se my?lenkou servomotoru o t?icet let d?íve, ne? k němu dospěl americky elektroin?enyr Harold Locke Hazen roku 1934. Grdina uve?ejnil mezi lety 1898 a? 1924 27 odbornych ?lánk?. Sice se zamě?il pouze na mechanické jevy a nevěnoval se zkoumání struktur, jako je ?ízení a p?ená?ení signál?, ale stal se inspirací Norberta Wienera, ktery uměl rusky, a jeho koleg?.

Některymi autory byvá jako první dílo o kybernetice pova?ován titul Psychologie consonantiste, napsany rumunskym léka?em Stefanem Odoblejou (1902-1978), ktery ?il v Pa?í?i a knihu vydal v roce 1938. Je zamě?ena více na psychologické problémy a má blízko ke studiu lidského my?lení, proto jako ?první“ nebyla uznána. V roce 1943 vy?el ?lánek Behaviour, Purpose and Teleology a velká ?ást kybernetik? po?ítá dějiny své vědy od té doby. Pod ?lánkem jsou podepsáni t?i auto?i: vedle Norberta Wienera, mexicky léka?, fyziolog a vynikající matematik Arturo Rosenblueth (1900-1970) a in?enyr Julian Bigelow (1913–2003) – pat?í mezi konstruktéry prvního digitálního po?íta?e IAS, sestrojeného podle von Neumannova návrhu.

Kybernetika byla ve svych po?átcích spojována s po?íta?i nebo jejich konstrukcí. Pat?í v?ak mezi teoretické matematické disciplíny, respektive spojení matematickych disciplín.

Moderní kybernetika se vyvíjela odli?ně v r?znych zemích. V západních zemích víceméně splynula s obecnou teorií systém? a ?ada obor?, které byly pova?ovány za sou?ást kybernetiky, se vyvíjí jako samostatné obory – nap?íklad informatika, umělá inteligence nebo neuronové sítě. V zemích vychodního bloku byla nejprve kybernetika pova?ována za ?bur?oasní pavědu“, z ?istě ideologickych d?vod?. Za?ala byt znovu p?ijímána a? v polovině 50. let. Pak se naopak stala zast?e?ující disciplínou pro mnoho obor?, které se v zemích mimo vychodní blok osamostatnily. Za sou?ást kybernetiky byla pova?ována nap?íklad i informatika.

Základní pojmy kybernetiky

• informace
  • vstup/vystup – hodnoty
• vstup/vystup – fyzické za?ízení
  • kanál, rozhraní (informatika)
  • senzor
  • p?evodník
• ?ízení (control)
  • ovládání
  • regulace
• zpětná vazba
• pamě?
  • elektronická pamě?
• stabilita
  • rovnová?ny stav
  • kmitání

Obory kybernetiky – pou?ití

• regulace, technické ?ízení
• bionika, biokybernetika
• Informa?ní technologie
• fungování ekonomiky – viz teorie systém?
• globální vyvoj spole?nosti ^[zdroj??!]
• mezilidské vztahy ^[zdroj??!]

Procesy r?zné povahy se dají sledovat jako získávání, uchování, zpracování a interpretace informací.

Nejd?le?itěj?í principy kybernetiky

• Zpětná vazba: Princip zpětné vazby byl znám ji? d?íve v regula?ní technice a pou?íval se p?i návrhu zpětnovazebních zesilova?? pro ú?ely sdělovací techniky. Zakladatelé kybernetiky ale rozpoznali, ?e jde o velmi obecny princip. Je p?edev?ím zásluhou kybernetiky, ?e se stal obecně známym a umo?nil vysvětlit ?adu děj? odehrávajících se v nejr?zněj?ích dynamickych systémech.
• Informace: Postupně vznikla exaktní teorie informace, ve které je pro reprezentaci neur?itosti pou?ita pravděpodobnost. Informace doplnila ná? fyzikální obraz světa v tom smyslu, ?e jde o stejně d?le?itou entitu, jako je hmota ?i energie. Informace je z?ejmě nejfrekventovaněj?ím pojmem, ktery kybernetika p?inesla. Zpracování informace se stává stále d?le?itěj?ím a pomalu ale jistě mění charakter na?eho ?ivota.
• Model: Systematické studium r?znych systém? vedlo k poznatku, ?e systémy r?zné fyzikální podstaty mohou mít velmi podobné chování a ?e chování jednoho systému m??eme zkoumat prost?ednictvím chování jiného, snáze realizovatelného systému ve zcela jinych ?asovych ?i prostorovych mě?ítcích. Ukázalo se, ?e mnohé systémy mechanické, hydraulické, pneumatické, tepelné a jiné jsou formálně popsány stejnymi diferenciálními rovnicemi jako elektrické obvody. Tento poznatek vedl k vytvá?ení speciálních elektrickych obvod? slou?ících jako analogové po?íta?e, je? v?ak byly vytla?eny symbolickymi modely na ?íslicovych po?íta?ích.
• Zákon nutné variety: Zákon zjednodu?eně ?íká, ?e chceme-li pomocí ?ídícího systému odstranit neur?itost v proměnnych ?ízeného systému, pak mno?ství neur?itosti odstraněné za jednotku ?asu je nejvy?e kapacita ?ídícího systému jako komunika?ního kanálu. Jinak ?e?eno, pro dobré ?ízení musí byt ?ídící systém v jistém smyslu modelem ?ízeného systému.

Rozdělení kybernetiky

Z praktického hlediska m??eme kybernetiku rozdělit na následující ?ásti podle p?ístupu i aplikací:

1. teoretická kybernetika
2. aplikovaná kybernetika

Teoretická kybernetika

Teoretická kybernetika studuje p?edev?ím obecné vlastnosti a chování systém?. Zabyvá se obecnym popisem vlastností a chování systém?. Z tohoto pohledu zahrnuje teoretická kybernetika teorii systém? a teoretickou informatiku.

Systém

Systém lze definovat r?znym zp?sobem, základní definice jsou:

1. Systém je daná mno?ina veli?in.
2. Systém je daná mno?ina variací veli?in v ?ase.
3. Systém je ?asově invariantní vztah mezi sou?asnymi a p?edchozími nebo budoucími hodnotami veli?in.
4. Systém je daná mno?ina prvk? spolu s jejich chováním a mno?ina vazeb mezi těmito prvky a okolím.
5. Systém je mno?ina stav? a mno?ina p?echod? mezi stavy.

Podle toho, jaky p?ístup volíme, bude ta která definice více ?i méně vhodná. Nap?. definice ?. 1 a 2 budou vhodné p?i prvním studiu slo?itych systém?, definice ?. 3 bude vhodná p?i návrhu regulace, definice ?. 4 p?i kybernetickém p?ístupu v biologii nebo ve fyzice a definice ?. 5 v teoretické informatice.

Aplikovaná kybernetika

Aplikovaná kybernetika p?edstavuje pou?ití kybernetického p?ístupu p?i analyze, modelování a simulaci a návrhu systém?, dále aplikuje poznatky kybernetiky do dal?ích oblastí. Aplikovaná kybernetika zasahuje do mnohych oblastí lidské ?innosti – zahrnuje toti? mj. následující obory:

• technická kybernetika jako hlavní aplika?ní oblast
• informatika
• biokybernetika
• ekonomika
• management jako teorii ?ízení
• sociologie

a mnohé dal?í.

Model systému

Modelem systému nazyváme jakykoliv zjednodu?eny popis systému, ktery v sobě akumuluje d?le?ité vlastnosti systému. ?ádoucí je, aby model umo?ňoval i predikci chování systému v zatím neově?enych podmínkách.

Související ?lánky

• John von Neumann
• Kybernetika druhého ?ádu
• Teorie ?ízení

Externí odkazy

• Slovníkové heslo kybernetika ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu kybernetika na Wikimedia Commons
• P?edná?ky o kybernetice v pdf Archivováno 27. 1. 2007 na Wayback Machine.

Autoritní data	NKC: ph115051 PSH: 6570 BNE: XX525041 BNF: cb11977404g (data) GND: 4033888-5 LCCN: sh85035046 NARA: 10637208 NDL: 00569953 NLI: 987007538318105171